Základními znaky úpadku jsou:
- dlužník má více věřitelů (nejméně dva)
- závazky dlužníka jsou více než 30 dní po splatnosti
- závazky nejsou dlužníkem hrazeny více než 3 měsíce
Návrh na povolení oddlužení může podat pouze osoba nepodnikající a to u příslušného Krajského soudu (insolvenční soud). Ve svém návrhu musí dlužník mimo základních údajů uvést řadu skutečností jako např.
- údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech
- údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky
- seznam majetku, zaměstnanců, závazků a pohledávek dlužníka
- návrh způsobu oddlužení nebo sdělení, že dlužník takový návrh nevznáší
- návrh musí obsahovat písemný souhlas manžela / manželky s oddlužením a jiné
Po podání návrhu soud zahájí insolvenční řízení. Po zahájení insolvenčního řízení může dlužník nakládat se svým majetkem jen omezeně a to tak, že nesmí dojít k podstatné změně ve skladbě, využití nebo zmenšení majetku. V případě, že soud shledá návrh dlužníka úplným a správným rozhodne soud o úpadku dlužníka, povolí oddlužení dlužníka, dlužníkovi ustanoví insolvenčního správce, nařídí přezkumné jednání a svolá schůzi věřitelů.
Od povolení oddlužení běží 30ti denní lhůta, ve které mohou věřitelé dlužníka přihlašovat své pohledávky za dlužníkem. Věřitelé mohou přihlašovat i pohledávky, ve kterých dlužník vystupuje jako spoludlužník či ručitel.
V době mezi povolením oddlužení a přezkumným jednáním insolvenční správce kontaktuje dlužníka a učiní s ním 1 – 2 schůzky. Při schůzkách insolvenční správce poučí dlužníka o jeho právech a povinnostech během insolvenčního řízení a poskytne dlužníkovi potřebné informace o řízení a přihlášených pohledávkách. Dále insolvenční správce pořídí soupis majetku dlužníka. Dlužník má povinnost poskytovat insolvenčnímu správci součinnost.
Při přezkumném jednání, na které se dlužník musí dostavit, přezkoumá soud přihlášené pohledávky dlužníka, dlužník se k pohledávkám vyjádří, pokud tak již neučinil při schůzce s insolvenčním správcem. Neprodleně po přezkumném jednání probíhá schůze věřitelů. Na této schůzi věřitelé rozhodnout o způsobu oddlužení a je posouzeno, zda nedošlo ke skutečnostem, jenž by odůvodňovaly zamítnutí oddlužení. V případě, že se na schůzi věřitelů nedostaví žádný věřitel, rozhoduje o způsobu oddlužení soud.
O rozhodnutí o schválení oddlužení a jeho způsobu je vydáno usnesení.
V případě, že je schváleno oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, zpeněží insolvenční správce veškerý majetek dlužníka sepsaný do majetkové podstaty dlužníka. V případě, že je schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře, soud přikáže plátci mzdy či jiného příjmu dlužníka, zasílat postižitelnou část mzdy dlužníka insolvenčnímu správci, jenž se mzdou dlužníka naloží tak, jak mu uložil soud. Dlužník může po právní moci rozhodnutí plně disponovat se svým majetkem, který není předmětem zajištění. Majetek, jenž je předmětem zajištění, insolvenční správce zpeněží a výtěžek zpeněžení vydá zajištěnému věřiteli.
Po dobu oddlužení nemůže být prováděn žádný výkon rozhodnutí či exekuce a dále nemůže být u soudu rozhodnuto o žalobě na úhradu pohledávky, jenž mohla být uplatněna přihláškou pohledávky v insolvenčním řízení.
- vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost
- v případě ztráty zaměstnání usilovat o získání příjmu a nesmí odmítat možnost příjem si obstarat
- dědictví či dar zpeněžit a mimořádný příjem použít k mimořádné splátce. Dědictví či dar může dlužník odmítnout pouze se souhlasem insolvenčního správce
- oznamovat soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru (byl-li jmenován) každou změnu zaměstnání či bydliště
- k 15. lednu a k 15. červenci (nerozhodl-li soud jinak) předkládat soudu, insolvečnímu správci a věřitelskému výboru (byl-li jmenován) přehled svých příjmů za uplynulých 6 měsíců
- nezatajovat žádný svůj příjem
- neposkytovat věřitelům žádné zvláštní výhody
- nepřijímat na sebe nové závazky, které dlužník nemůže splnit
V případě, že dlužník řádně plní své povinnosti a uhradí za 5 let minimálně 30% svých závazků, podá dlužník návrh na osvobození od placení pohledávek, v rozsahu, v němž dosud nebyly pohledávky uspokojeny. Toto osvobození se vztahuje jak na pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení, tak na pohledávky, které do insolvenčního řízení přihlášeny nebyly. Osvobození se vztahuje také na ručitele těchto pohledávek. V případě, že dlužník neuhradí minimálně 30% svých závazků, může přesto soud rozhodnout o osvobození v případě, že dlužník prokáže, že hodnoty plnění nedosáhl v důsledku okolností, které nezavinil a zároveň byla věřitelům uhrazena částka stejná nebo vyšší jako v případě, že by úpadek byl řešen konkurzem.